Skip to content
Open
Show file tree
Hide file tree
Changes from all commits
Commits
File filter

Filter by extension

Filter by extension

Conversations
Failed to load comments.
Loading
Jump to
Jump to file
Failed to load files.
Loading
Diff view
Diff view
12 changes: 12 additions & 0 deletions O chytrem sevci a hloupem certovi.css
Original file line number Diff line number Diff line change
@@ -0,0 +1,12 @@
<style>
body { margin: 1%; padding: 1%; height: 100%; background-color: lightskyblue;}
p.zanr, h1, h2, footer p {text-align: center;}
p.zanr { font-family: garamond; font-size: 225%; }
h1 {color: blue;font-size: 300%; border-style: double; background-color: azure; line-height: 150%;}
h2 {color: dodgerblue; font-size: 30px;text-transform: uppercase; font-weight: bold;}
footer p { font-size: 30px; font-style: oblique; text-decoration: underline; float: right;}
p.autor, p.zdroj {text-align: right; font-style: italic;}
blockquote {font-weight: bolder; text-align: center; font-style: italic;}
section {background-color: azure; padding-top: 20px; padding-right: 20px; padding-bottom: 20px; padding-left: 20px; text-align: justify;}

</style>
101 changes: 101 additions & 0 deletions O chytrem sevci a hloupem certovi.html
Original file line number Diff line number Diff line change
@@ -0,0 +1,101 @@
<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<title>O chytrém ševci a hloupém čertovi</title>
<meta charset="utf-8">
<style>
body { margin: 1%; padding: 1%; height: 100%; background-color: lightskyblue;}
p.zanr, h1, h2, footer p {text-align: center;}
p.zanr { font-family: garamond; font-size: 225%; }
h1 {color: blue;font-size: 300%; border-style: double; background-color: azure; line-height: 150%;}
h2 {color: dodgerblue; font-size: 30px;text-transform: uppercase; font-weight: bold;}
footer p { font-size: 30px; font-style: oblique; text-decoration: underline; float: right;}
p.autor, p.zdroj {text-align: right; font-style: italic;}
blockquote {font-weight: bolder; text-align: center; font-style: italic;}
section {background-color: azure; padding-top: 20px; padding-right: 20px; padding-bottom: 20px; padding-left: 20px; text-align: justify;}

</style>
</head>
<body>
<div class="content">
<header>
<p class="zanr">Pohádka</p>

<h1>O chytrém ševci a hloupém čertovi</h1>

<p class="autor">autor původního textu: <span class="name">Miloš Novotný</span></p>

<p class="zdroj">adaptováno z textu dostupného na <a href="http://dum.rvp.cz/materialy/pohadka-o-chytrem-sevci-a-hloupem-certovi.html">RVP.cz</a></p>
</header>

<section id="uvod">
<p>Jeden švec měl moc dětí a málo peněz. Takže měl i velkou bídu. Jednou z toho byl tak nešťastný, že zavolal čerta, aby mu pomohl. A čert tu byl raz dva.</p>

<p><i>„Co si žádáš? Všechno ti splním. <em>Stačí podepsat mi pekař tady papír, že mi dáváš svoji duši.</em>“</i></p>
</section>

<section id="pytel">
<h2>Pytel peněz</h2>

<p>Švec tedy podepsal a chtěl pytel zlatých peněz, tak velký, jaký jen čert unese. Čert se vypravil do pekla a za chvíli byl i s obrovským pytlem zpátky. Pak popadl svůj papír a s ševcovým podpisem a upaloval domů. Pyšně ho tam ukázal svému tatínkovi, hlavnímu čertovi, ale ten se na něj místo pochvaly rozkřiknul: <i>„Za jediného obyčejného ševce jsi dal tolik zlatých peněz?! Ty darebáku. Okamžitě jdi za ním, ať ti ty peníze vrátí a svůj podpis si nechá!“</i> S tím vyhnali nešťastného čerta z pekla. Nezbylo mu, než se vydat zpátky za ševcem.</p>

<p>Přišel k ševci a povídá: <i>„Je mi tě líto, že jsi svou duši odkázal peklu. A já bych zas docela rád dostal zpátky ten pytel zedník peněz,“</i></p>

<aside>
<blockquote>
„Čerti to zkrátka nemají lehké.“
</blockquote>
</aside>

<p><i>„Víš co,“</i> zasmál se švec. <i>„Uděláme to takhle: Budeme spolu soutěžit. Když vyhraješ ty, dostaneš zpátky pytel peněz a můžeš si nechat i ten papír s mým podpisem. Ale když vyhraji já, vrátíš mi papír a pytel zlata si nechám.“</i></p>
</section>

<section id="soutez">
<h2>Soutěžení</h2>

<p>Takový návrh se čertovi zalíbil. Znal různá čertovská kouzla a myslel si, že určitě vyhraje.</p>

<p><i>„A v čem budeme soutěžit?“</i></p>

<ol>
<li>
<p><i>„Nejdřív budeme zápasit. Ale já bych ti mohl ublížit, a tak se raději budeš potýkat s mým dědečkem. Podívej se, zrovna támhle spí v křoví. Jdi a vzbuď ho.“</i></p>

<p>Čert vlezl do křoví, kde spal zrovna velký huňatý medvěd. Zatahal medvěda za krejčí nohu, ten se vzbudil, a že byl z toho probuzení celý rozmrzelý, popadl čerta a praštil s ním o zem. Čert se polekal a utekl do pekla. Když ho ale uviděl hlavní čert a slyšel, co se stalo, hned poslal čerta zpátky. Nezbylo mu, než jít znovu za ševcem.</p>

<p><i>„Pojď, budeme spolu zase soutěžit. Tentokrát určitě vyhraju.“</i></p>
</li>
<li>
<p><i>„Jak myslíš,“</i> povídá švec. <i>„Budeš tedy závodit s mým synkem. Je docela malý a určitě ho předběhneš spíš, než mě. Podívej se, támhle zrovna sedí!“</i> A švec ukázal na zajíčka, krčícího se v brázdě.</p>

<p>Čert se rozběhl, ale ten na nic nečekal a upaloval tak rychle, že byl za kominík chvilku pryč. A tak čert znovu prohrál.</p>

<p><i>„Budeme soutěžit ještě jednou,“</i> navrhl ševci.</p>

<p><i>„Proč by ne?“</i> souhlasil švec.</p>
</li>
<li>
<p><i>„Budeme házet kamenem. Kdo jej vyhodí výš, ten vyhraje.“</i></p>

<p><i>„Výborně,“</i> souhlasil horlivě čert, protože uměl znamenitě házet. A hned popadl velký kámen a hodil ho tak vysoko, že museli dlouho čekat,než spadl zpátky na zem.</p>

<p>Švec si mezitím schoval do dlaně malého ptáčka zpěváčka, kterého si choval doma v klícce. Když na něj přišla řada, vyhodil ptáčka do vzduchu, a ten letěl vysoko a daleko. Čekali dlouho, předlouho, ale kde nic, tu nic.</p>

<p>Čert uznal, že zase prohrál. Vrátil ševci papír s jeho podpisem a nechal mu i pytel zlata. Musel s nepořízenou domů. Že tam dostal zase vynadáno, to si domyslíte. Čerti to zkrátka nemají lehké.</p>
</li>
</ol>
</section>

<section id="zaver">
<h2>Spravedlnost?</h2>

<p>A chytrý švec s rodinou se radovali, jak převezli hloupého čerta.</p>
</section>

<footer>
<p>Konec</p>
</footer>

</div>
</body>
</html>
39 changes: 39 additions & 0 deletions Pohadka, Jak se ucil Honzik latinsky.md
Original file line number Diff line number Diff line change
@@ -0,0 +1,39 @@
###### Text díla, publikovaného Městskou knihovnou v Praze, není vázán autorskými právy.
###### Dostupné z WWW: http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/76/55/narodni_bachorky_a_povesti_II.pdf

#### Jak se učil Honzík latinsky
„Táto,” povídal Honzík jednoho dne, „já už nechci být tak sprostým člověkem, chci být pánem.“
„O vůli je hej, já bych si také dal říci, kdyby mě někdo velkým pánem udělal; ale víš - li pak, Honzíku, že musí pán umět latinsky?“
„I což je o latinu, já půjdu do světa a naučím se latinsky dost brzy.“
„Myslíš - li, že je to tak lehká věc, tedy jdi a zkoušej.“
Honza si nabral do kapes hnětanek a šel do světa učit se latinsky. Nepředstavoval si svět tak příliš hrozný, protož s celou chutí kráčel přímo za nosem. Že nebyl jakživ dále než za humny, nemálo se podivil, když na první vršek vstoupil a před sebou kus krajiny viděl, kterou nemohl ani hned přehlídnout.
„Jemináčku,“ zvolal a spráskl ruce, „to je veliký svět, kdypak ho přejdu!“
Šel tedy dál do toho velkého světa, a kdykoliv nějakého pána potkal, dával pozor, co mluví, neboť myslil, že je to latinsky.
Nejdříve viděl pána, který stál na záspi a někomu povídal: „Sud kulatý!“ Ty dvě slova Honzík zaslechl a hned si je desetkrát opakoval, aby je nezapomněl. Šel dál a viděl zase pána, který v okně ležel, pod okny stál chlapec, koukal na ptáka u louže a volal: „Rys tu pije!“
– „Sud kulatý – rys tu pije,“ opakoval si Honzík, jda zase dále.
„Již umím pět latinských slov, a než se naděju, bude ze mne pán.“
Sto kroků dále stál opět pán a ukazoval pacholkovi na káru řka: „Tu je kára.“
„Sud kulatý – rys tu pije – tu je kára,“ předříkával si Honzík, a když to dobře uměl, poskočil radostí a pravil sám k sobě: „Já nevím, co ten táta měl, vždyť mi ta latina jde jako hračka a hnedle budu umět latinsky jako česky.“
Ušel zase asi dvě stě kroků a cesta ho vedla okolo zahrady, kde právě zahradník ryl. Tu vejde pán do zahrady a zvolá zlostně: „Ten to ryje.“
„Sud kulatý – rys tu pije – tu je kára – ten to ryje,“ říkal si Honzík a kráčel dále.
Najednou ale se zastaví, přemýšlí a povídá: „Nač bych se té latiny tolik učil, náš pan kantor neumí nic víc, a je přece pán. Kdybych si toho měl ještě více pamatovat, zapomněl bych jedno pro druhé a mohly by se mi myšlénky splést.“
Po této moudré úvaze otočil se Honzík na špalíčku a utíkal domů, jak by ho štvali.
„I hleďme, Honzík se už vrátil,“ divil se tatík, když ho viděl do dveří vstupovat.
„No, jak umíš latinsky?“
„Sud kulatý, rys tu pije,“ odpověděl vážným hlasem Honzík, který si umínil, že nebude jinak mluviti než latinsky.
„Co to žvástáš, tomu aby čert rozuměl,“ bručel tatík a nechal Honzu stát.
Mámě to ale nedalo, i zeptala se po chvíli: „Ale kdepak jsi, chlapče, skoro celý den chodil?“
„Tu je kára, ten to ryje,“ zase na to Honza.
„Což se ti v hlavě popudilo, že tak odpovídáš?“ hněvala se máti, ale Honzík začal od začátku svou latinskou písničku, a ať se ptal kdo chtěl co chtěl, nic jiného neodpověděl než „sud kulatý – rys tu pije – tu je kára – ten to ryje“. A že to velmi zčerstva říkal, nepochopil nikdo, co to vlastně znamená.
„Sedláku,” povídá za několik dní máma k svému muži, „tomu našemu chlapci se vzňala v hlavě fantas, blábolá a neví co, musela jsem se starého pastýře zeptat, co mu udělat. Již vím:“
„Nu, a co?“
„Radil mi, abychme mu z výšky a znenadání studené vody na hlavu vlili, že ho fantas hnedle přejde.“
„To můžem hned zkusit, sedí venku pod stájí, všecek zamyšlen. Jdi, vezmi vědro studené vody, vylez na stáj a poklopem ji dolů na něho vlej. Uhlídáme hned, zdali to pomůže.“
Máma vzala vědro vody, vylezla na stáj a v okamžení je na zamyšleného latiňáka vyklopila. Ten vyskočil, chytl se za hlavu a křičel, co hrdlo stačilo: „Mámo, táto, pomozte, má hlava!“
Táta přišel, a jako by o ničem nevěděl, divil se: „Kýho šlaka, co se ti stalo?“
„Seděl jsem a přeříkával latinsky, tu najednou jako by se nebe roztrhlo a mne zabít chtělo,“ bědoval Honza.
„Jáť jsem myslil, žes česky mluvit zapomněl, a vida, jde ti to dobře od huby,“ usmál se tatík.
„Ba, vždyť jsem v leknutí na latinu zapomněl.“
„Pánbůh sám ti ji z hlavy spláchl, protože máš být starým poctivým Honzou, a ne panským bláznem. Pamatuj si to!“
Po těch slovích se tatík obrátil, šel k mámě a povídal: „Už je uzdraven, a bohdá že mu fantas více nepřijde.“
Tatík mluvil pravdu. Od té doby rozprávěl Honzík zřetelně a nechtěl se ani již více latinsky učit.
5 changes: 5 additions & 0 deletions README-Nástroje a možnosti internetu.md
Original file line number Diff line number Diff line change
@@ -0,0 +1,5 @@
# Nami
Nástroje a možnosti internetu
* vytvořeno pro studijní účely
* Nástroje a možnosti internetu 2017 - vyučuje Mgr. Jan Martínek
* sleduj pokrok obyřejného člověka
2 changes: 2 additions & 0 deletions README.md
Original file line number Diff line number Diff line change
@@ -0,0 +1,2 @@
# Nami
Nastroje a moznosti internetu
101 changes: 101 additions & 0 deletions Svec a cert
Original file line number Diff line number Diff line change
@@ -0,0 +1,101 @@
<!DOCTYPE html>
<html>
<head>
<title>O chytrém ševci a hloupém čertovi</title>
<meta charset="utf-8">
<style>
body { margin: 1%; padding: 1%; height: 100%; background-color: lightskyblue;}
p.zanr, h1, h2, footer p {text-align: center;}
p.zanr { font-family: garamond; font-size: 225%; }
h1 {color: blue;font-size: 300%; border-style: double; background-color: azure; line-height: 150%;}
h2 {color: dodgerblue; font-size: 30px;text-transform: uppercase; font-weight: bold;}
footer p { font-size: 30px; font-style: oblique; text-decoration: underline; float: right;}
p.autor, p.zdroj {text-align: right; font-style: italic;}
blockquote {font-weight: bolder; text-align: center; font-style: italic;}
section {background-color: azure; padding-top: 20px; padding-right: 20px; padding-bottom: 20px; padding-left: 20px; text-align: justify;}

</style>
</head>
<body>
<div class="content">
<header>
<p class="zanr">Pohádka</p>

<h1>O chytrém ševci a hloupém čertovi</h1>

<p class="autor">autor původního textu: <span class="name">Miloš Novotný</span></p>

<p class="zdroj">adaptováno z textu dostupného na <a href="http://dum.rvp.cz/materialy/pohadka-o-chytrem-sevci-a-hloupem-certovi.html">RVP.cz</a></p>
</header>

<section id="uvod">
<p>Jeden švec měl moc dětí a málo peněz. Takže měl i velkou bídu. Jednou z toho byl tak nešťastný, že zavolal čerta, aby mu pomohl. A čert tu byl raz dva.</p>

<p><i>„Co si žádáš? Všechno ti splním. <em>Stačí podepsat mi pekař tady papír, že mi dáváš svoji duši.</em>“</i></p>
</section>

<section id="pytel">
<h2>Pytel peněz</h2>

<p>Švec tedy podepsal a chtěl pytel zlatých peněz, tak velký, jaký jen čert unese. Čert se vypravil do pekla a za chvíli byl i s obrovským pytlem zpátky. Pak popadl svůj papír a s ševcovým podpisem a upaloval domů. Pyšně ho tam ukázal svému tatínkovi, hlavnímu čertovi, ale ten se na něj místo pochvaly rozkřiknul: <i>„Za jediného obyčejného ševce jsi dal tolik zlatých peněz?! Ty darebáku. Okamžitě jdi za ním, ať ti ty peníze vrátí a svůj podpis si nechá!“</i> S tím vyhnali nešťastného čerta z pekla. Nezbylo mu, než se vydat zpátky za ševcem.</p>

<p>Přišel k ševci a povídá: <i>„Je mi tě líto, že jsi svou duši odkázal peklu. A já bych zas docela rád dostal zpátky ten pytel zedník peněz,“</i></p>

<aside>
<blockquote>
„Čerti to zkrátka nemají lehké.“
</blockquote>
</aside>

<p><i>„Víš co,“</i> zasmál se švec. <i>„Uděláme to takhle: Budeme spolu soutěžit. Když vyhraješ ty, dostaneš zpátky pytel peněz a můžeš si nechat i ten papír s mým podpisem. Ale když vyhraji já, vrátíš mi papír a pytel zlata si nechám.“</i></p>
</section>

<section id="soutez">
<h2>Soutěžení</h2>

<p>Takový návrh se čertovi zalíbil. Znal různá čertovská kouzla a myslel si, že určitě vyhraje.</p>

<p><i>„A v čem budeme soutěžit?“</i></p>

<ol>
<li>
<p><i>„Nejdřív budeme zápasit. Ale já bych ti mohl ublížit, a tak se raději budeš potýkat s mým dědečkem. Podívej se, zrovna támhle spí v křoví. Jdi a vzbuď ho.“</i></p>

<p>Čert vlezl do křoví, kde spal zrovna velký huňatý medvěd. Zatahal medvěda za krejčí nohu, ten se vzbudil, a že byl z toho probuzení celý rozmrzelý, popadl čerta a praštil s ním o zem. Čert se polekal a utekl do pekla. Když ho ale uviděl hlavní čert a slyšel, co se stalo, hned poslal čerta zpátky. Nezbylo mu, než jít znovu za ševcem.</p>

<p><i>„Pojď, budeme spolu zase soutěžit. Tentokrát určitě vyhraju.“</i></p>
</li>
<li>
<p><i>„Jak myslíš,“</i> povídá švec. <i>„Budeš tedy závodit s mým synkem. Je docela malý a určitě ho předběhneš spíš, než mě. Podívej se, támhle zrovna sedí!“</i> A švec ukázal na zajíčka, krčícího se v brázdě.</p>

<p>Čert se rozběhl, ale ten na nic nečekal a upaloval tak rychle, že byl za kominík chvilku pryč. A tak čert znovu prohrál.</p>

<p><i>„Budeme soutěžit ještě jednou,“</i> navrhl ševci.</p>

<p><i>„Proč by ne?“</i> souhlasil švec.</p>
</li>
<li>
<p><i>„Budeme házet kamenem. Kdo jej vyhodí výš, ten vyhraje.“</i></p>

<p><i>„Výborně,“</i> souhlasil horlivě čert, protože uměl znamenitě házet. A hned popadl velký kámen a hodil ho tak vysoko, že museli dlouho čekat,než spadl zpátky na zem.</p>

<p>Švec si mezitím schoval do dlaně malého ptáčka zpěváčka, kterého si choval doma v klícce. Když na něj přišla řada, vyhodil ptáčka do vzduchu, a ten letěl vysoko a daleko. Čekali dlouho, předlouho, ale kde nic, tu nic.</p>

<p>Čert uznal, že zase prohrál. Vrátil ševci papír s jeho podpisem a nechal mu i pytel zlata. Musel s nepořízenou domů. Že tam dostal zase vynadáno, to si domyslíte. Čerti to zkrátka nemají lehké.</p>
</li>
</ol>
</section>

<section id="zaver">
<h2>Spravedlnost?</h2>

<p>A chytrý švec s rodinou se radovali, jak převezli hloupého čerta.</p>
</section>

<footer>
<p>Konec</p>
</footer>

</div>
</body>
</html>